rekonstrukce funkc. vily "KLIMENTKA"

O bnova a dostavba domu na samém okraji pražského Smíchova je ukázkou energeticky úsporné rekonstrukce. Díky zateplení, výměně oken, rekuperaci, tepelnému čerpadlu a dispozičním změnám získal přidanou hodnotu a bude dobře sloužit dalším generacím.

Před čtyřmi lety byl na tuto funkcionalistickou vilu vydán demoliční výměr, na jejím místě měla vyrůst novostavba. V tomto případě však měla ekonomická krize na další chod událostí pozitivní vliv: developer zjistil, že jeho záměr je nereálný a dům našel nové majitele, kteří se naopak rozhodli pro jeho rekonstrukci v původním duchu. Silueta stavby a její hmotové řešení tedy zůstalo zachováno a všechno, co tu přibylo, je odlišeno barvami – například velký červený arkýř, modrý vstup a zelený zahradní altán.

Rozšíření interiérů

„Rozhodně jsme chtěli udržet původní styl, ale například interiéry byly v hrozném stavu. Poškodilo je vlhko, někde byly nevhodné pozdější vestavby. Za komunizmu v domě vznikly dva oddělené byty… Vybavení bylo nepoužitelné včetně topení nebo elektrických rozvodů,“ říká architekt Tomáš Klanc a dodává:. „Dispozice byla vytvořená tak, jak to tehdy bylo běžné – jednalo se o oddělené místnosti. V patře jsme je zachovali, protože pro dětské pokoje a ložnici se hodily, ale v přízemí jsme se rozhodli pro velký obytný prostor, takže jsme spojili tři původní místnosti probouráním a skrytým podepřením nosných zdí do jednoho velkého členitého obytného prosotru. Místo balkonu jsme se rozhodli vytvořit arkýř, který interiér rozšiřuje. Barevnost jsme volili v corbusierovském duchu: modrá, žlutá, červená, zelená – čtyři základní barvy + výrazná ořechová dýha na kuchyni, stěnách, schodišti a dveřích. Každý prvek, který jsme přidali, je odlišený: červený arkýř, nový vstup je modrý, zelený altán v zahradě. Se zelenou a žlutou barvou jsme také pracovali v interiérech, například u lakovaného vestavného nábytku. Jsou tu ale také dřevěné obklady stěn a schodiště. Vnitřní dveře jsou vysoké až do stropu – vyrobené byly na míru.“

Dispoziční řešení a celková koncepce domu byla již v původním projektu řešena s rozvahou a komfortem. Stávající koncepce tedy byla jen rozšířena: zvětšila se hlavní obytná místnost, v podkroví byl v dětských pokojích odstraněn záklop podhledu, takže se jejich prostor otevřel až do špičky střechy a vznikla tak malá patra na spaní. Nejednalo se o změnu dispozice, jen se lépe využila konstrukce střechy. Kromě nového arkýře přibyla k původní hmotě domu ještě přístavba pracovny a vstupu. Nové hmoty byly na dům přičleněny tak, že by dnes nikdo nepoznal, že se jedná o přístavby.

Fasáda a pultová střecha

Vzorem pro materiálové a barevné řešení fasád a interiérů byly funkcionalistické domy, které investoři viděli na cestách v jižní Francii. Fasáda je tedy v kombinaci šedé cementové stěrky s přiznanými tahy hladítka, červeného arkýře, modrého vstupu včetně dveří v copilitovém zádveří a copilitové zasklení zábradlí terasy u ložnice. Další výrazný prvek fasády jsou velká dřevěná okna, která jsou v tmavě šedém laku, okna jsou doplněna o předokenní žaluzie.

„Snažili jsme se zachovat co nejvíc a nebo navázat. Ale fasádu jsme zateplovali, takže došlo k malým změnám, například některá okna jsou jinde. Původní krytinu na pultové střeše jsme vyměnili za tmavě šedou plechovou v podobné barvě jako jsou okna a parapety,“ upřesňuje Tomáš Klanc a dodává: „Střecha je vlastně úplně nová, provětraná. Použili jsme difúzně otevřené skladby. Dešťová voda je vedena ze střechy svody skrytými ve fasádě do retenční jímky a voda se dále využívá v akumulační jímce na zalévání a splachování na WC.“ Okna jsou nová, ale v původním členění. Vzhledem k tomu, že proporce fasády jsou na funkcionalistické architektuře určující, rozhodli se autoři malinko zvětšit. A protože by zateplení stavby okna opticky zmenšilo, jsou vysunuta směrem k líci fasády.

Bydlení v zahradě

Zahrada je v prudkém svahu, přesto si klienti přáli obytný prostor – na úrovni chodníku byly vybudovány garáže, takže musely být pokáceny dva vzrostlé stromy což je jistě škoda, ale dalším úpravám terénu a osázení věnovali autoři velkou pozornost. Jsou tu také nové kamenné zídky, na které byl z části použit původní kámen a altán. K tomu Tomáš Klanc dodává: „Původně tu byl malý bazén z druhé poloviny 20. století, který protékal a už dávno nebyl funkční. Místo něho jsme na jeho základové desce postavili altán s ocelovou konstrukcí obloženou dřevem. Je skrytý ve svahu a má zelenou střechu.“

Architekt Tomáš Klanc ke koncepci technického řešení:

Technické úpravy jsme založili na vysušení spodní stavby, zlepšení energetické bilance domu a na přizpůsobení dispozic představám investora. Na zateplení jsme použili polystyren s difuzně otevřenou úpravou, aby stěny mohly dýchat. Sokl je napojen na hydroizolaci spodní stavby větraným vzdušníkem po celém obvodu stavby. Vzdušník slouží k provětrávání základové spáry. Vnitřní nosné zdi jsou podříznuté.

V průběhu stavebních prací se ukázalo, že vysokou vlhkost v suterénu nezpůsobilo vzlínání spodní vody, ale zatékání vody dešťové. Bylo tedy snadné tento problém vyřešit: nové dešťové svody a okapové chodníčky s drenáží vodu odvádí od základové spáry. Zdrojem tepla je tepelné čerpadlo vzduch - voda. Bylo to jednodušší než například vrt, o kterém jsme uvažovali původně. Místnosti jsou vytápěny podlahovým topením, temperování a větrání zajišťuje rozvod vzduchotechniky doplněný o rekuperaci, která ukládá přebytečné teplo do zásobníku teplé užitkové vody. Rekuperaci si uživatelé domu nemohou vynachválit, protože klima je řízené a velmi příjemné. Důležitou součástí systému vytápění je krb, který je oboustranný a vytápí jak obytný pokoj tak přes schodiště i vrchní patra. Prvorepublikové domy už jsou dnes téměř sto let staré a žijí si svým životem – když je utěsníme, což musíte kvůli snížení energetické náročnosti na „A“ nízkoenergetickou hladinu, tak musíte nějakým jednoduchým způsobem znovu obnovit provětrávání domu, které bylo původně zajištěno netěsnostmi ve starých oknech a kosntrukcíc. K tomu se ideálně hodí rekuperrace, která navíc umí i optimalizovat náklady vložené do tepla, které by se jinam otevřenými okny pustilo pánuboho do oken.

BOX

Architekt: Tomáš Klanc
Technický dozor: Tomáš Klanc a Karel Horyna
Dodavatel PD: atelier KLANC / www.klanc.cz
Spolupráce na PD: Kryštof Spilka
Návrh zahrady: Lenka Vyhnálková - LIVING IN GREEN, s.r.o.
Generální dodavatel: PEGISAN, s.r.o.
Dodavatel interiéru: TITA, s.r.o.
Zastavěná plocha původního domu: 98 m2
Zastavěná plocha po rekonstrukci: 118 m2
Užitná plocha původního domu: 270 m2
Užitná plocha po rekonstrukci: 318 m2

Pro časopis REZIDENT se ptala Hana Vinšová