Interiér vily s bazénem

V ila, kterou jsme navštívili, působí z ulice celkem nenápadně. Na první pohled nikoho nenapadne, že skrývá přibližně 350 m2 obytné plochy, vnitřní bazén a dvojgaráž. Dům chránící své soukromí je dílem architekta Tomáše Klance. Vznikající čtvrť rodinných domů v obci blízko jižního okraje Prahy vynikala urbanistickým konceptem i místními regulativy nad běžným průměrem. Mladá dvojice si vybrala pozemek na okraji zástavby s volným výhledem do polí a mírně zvlněné krajiny západním směrem. Investoři měli vizi moderního, funkčního domu a oslovili několik architektonických ateliérů, jejichž tvorba odpovídala jejich představě. Zakázku nakonec zadali architektu Tomáši Klancovi, na investory zapůsobil hlavně svým osobitým a lidským přístupem a přirozeným zájmem věnovat se jejich představám.

Světlo a prostor

Z několika variant návrhů vykrystalizovala zděná stavba ve tvaru dvou dynamicky ustupujících kvádrů, které vytváří půdorys do L. Větší dvoupodlažní část obsahuje garáž a obytné místnosti, v menší jednopatrové hmotě s pultovou střechou, která podtrhuje celkovou gradaci kompozice hmot, je umístěna bazénová hala. Příjezdová komunikace se nachází na východní straně pozemku, na tuto stranu je orientován vstup do domu, garáž a technologické prostory. Směrem na jih a západ se dům otvírá prosklenými stěnami, které jej propojují s terasou, zahradou a okolní krajinou. Skleněná stěna také opticky spojuje interiér domu s bazénem. Velké prosklené plochy stíní předokenní žaluzie a zatahovací zastřešení terasy, jejichž ovládání je integrováno do inteligentního systému řízení domu. Centrum domu představuje velkorysá schodišťová hala, která je prosvětlena střešním světlíkem. Podélnou osu domu tvoří vstupní hala s vestavnými skříněmi navazující na schodišťovou halu a obytný prostor. Ten zaujme svou rozlohou a množstvím světla. Předěl mezi kuchyňskou a jídelní částí představují dva schody, které vyrovnávají výškový rozdíl terénu a zároveň zajímavě člení velkou plochu místnosti. Těleso krbu skrývající sloup a komín, který byl nutný pro podporu rozpětí ŽB stropu, odděluje část místnosti používanou jako pracovna. V patře se nachází dva dětské pokoje, koupelna, prádelna, pokoj pro hosty a ložnice rodičů s vlastní šatnou a koupelnou. Kontakt s okolím nabízí dvě terasy, přístupné z ložnice a dětských pokojů, umístěné na jihovýchodní a jihozápadní straně domu.

Symbióza betonu, skla a dřeva

Tomáš Klanc nejen navrhl dům a zařízení interiéru, ale prováděl i technický dozor. „Pro klienty je ideální, když mají v osobě architekta partnera, který je provází celým procesem výstavby domu od projektu, přes realizaci, až po zařízení domu interiérem. Díky dlouhodobé spolupráci s některými řemeslníky mohu klientům doporučit například truhláře, který jim vyrobí nábytek na zakázku srovnatelný s produkcí z designových obchodů za mnohem nižší cenu“, vysvětluje architekt svůj přístup. Vzájemné porozumění a „naladění se na stejnou notu“ architekta a investorů hraje při projektu rodinného domu velkou roli. Architekt Tomáš Klanc vzpomíná na výbornou spolupráci s investory: „Někdy mne až překvapili, když si z nabízených variant vybrali tu více avantgardní. Tak jsme například vyřešili podhled v obytném prostoru, který tvoří pohledový beton, nebo ponechali nosné ocelové konstrukční prvky střechy viditelné bez povrchové úpravy …“ Tomáš Klanc se při realizaci interiéru soustředil na to, aby celkový dojem nepůsobil chladně a „minimalisticky“. Pohledové nosné prvky, ať už beton v přízemí nebo dřevo v patře a v bazénové hale, tvoří kontrastní doplněk k světlé lité podlaze. Dřevo vůbec je zde důležitým prvkem, který ladí s ostatními dominantními materiály, betonem a sklem. Část stěn je obložena dýhou z jilmu, tento obklad volně přechází v bezfalcové dveře ze stejného materiálu nebo dřevěný obklad schodiště. Z jilmové dýhy je i nábytek na míru v koupelnách. Stěny v koupelnách a v bazénové hale jsou pokryté betonovou stěrkou tzv. imitací betonu stejnou jako na fasádě. Architekt tak šikovně propojil interiér s venkovní fasádou, což budí dojem, že fasáda přirozeně prostupuje dovnitř domu.

Důležité detaily

Dům není jen pěkný na pohled a příjemný k bydlení, ale také praktický. Nalezneme v něm množství detailů, které jeho obyvatelům usnadňují život (nebo ušetřily peníze). Dispozice je navržena tak, aby byl prostor maximálně využitý - nejsou zde téměř žádné chodby, ale místa pro ukládání a technologické vybavení je dost. Mezi garáží a kuchyní je průchozí místnost „černá kuchyně“, kde se nachází sklad, spíž, mrazák a vše, co by v kuchyni, která je součástí obytného prostoru, dělalo nepořádek. Nákup je tedy možné přímo z auta složit do spíže. V patře mezi koupelnami je umístěna prádelna s místem na žehlení, takže prádlo není třeba nikam přenášet. Již v projektu architekt pamatoval na niky a jejich využití. Ve vstupní hale je za hladkou stěnou z dřevěného obkladu a lícujícími dveřmi ukryt botník, šatní skříně, vstup do garáže a na WC. Další výklenky v tělese krbu a v hale v patře byly využity pro jednoduché knihovny. Kuchyňskou linku v bílém laku vyrobil na zakázku truhlář podle návrhu architekta Klance. Náklady na ni byly výrazně nižší v porovnání s obdobnou z kuchyňského studia. Prosklení kuchyně, okna v koupelnách a zábradlí na terasách bylo realizováno ze samonosného profilového skla - kopilitů, které propouští světlo, ale není průhledné. K jeho výhodám patří možnost jednoduše jej přizpůsobit požadovaným rozměrům a v podstatě neomezená životnost.

Pro časopis DŮM A ZAHRADA rozhovor vedla a zaznamenala: Monika Smekalová