Interiér bytu pro mladou rodinu

P ůdní byt byl původně součástí developerského záměru, kdy realitní kancelář za poskytnutí prázdného půdního prostoru v činžovním domě v Praze nabídla bytovému družstvu jako kompenzaci rekonstrukci celého domu – výměnu všech oken, stoupaček, vyvložkování všech komínů, oprava fasády, nový výtah, střechu a sklepní kóje… V prostoru půdy s vysokým krovem, kde byla nevyužívaná prádelna a bydleli tam jen holubi, vzniklo 5 nových bytů ve dvou patrech. „Rozhodl jsem se jeden z nich koupit ještě v době, kdy se teprve projednávalo stavební povolení, a měl jsem tak možnost v návrhu provést dispoziční změny. S původní dispozicí bytu, kterou navrhoval developer, jsem nebyl spokojený. Sám jsem si vymyslel změnu stavby před dokončením a projednal nutné úpravy na stavebním úřadě a na památkářích. Dokončovací práce interiéru jsem prováděl s vybranými dodavateli i svépomocí. Hlavní změnou byla úprava a zjednodušení dispozice a výměna původně navrhovaných střešních oken za tradiční zdroj světla – vikýře,“ dodává majitel.

Rovnou k obědu!

„Chodba uprostřed a tři pokoje – to je developerská klasika, kterou jsem mohl mít, kdybych si pořídil byt v paneláku, mám však rád otevřený prostor. V bytě je dostatek úložných prostor v šatnách, takže zbytečnou centrální chodbu jenom proto, abychom mohli samostatně vstupovat do jednotlivých místností, nepotřebujeme,“ říká majitel bytu. Z dispozice proto zmizely chodba s předsíní a vystřídala je jídelna umístěná přímo uprostřed dispozice hned za vstupem do bytu (řešení v řadě zemí zcela běžné). Intimitu vstupního prostoru chrání bezpečnostní pancéřové vstupní dveře, které se otvírají tak, že z chodby není vidět do bytu. Centrální jídelna je prosvětlena světlem ze světlíku.

Kouzlo je v příběhu

„Architekt Tomáš Klanc miluje mix starého s novým, což považuje za tvůrčí motto. V této půdní vestavbě se ho důsledně držel – dal prostor přírodním materiálům i těm vyrobeným z nejmodernějších technologií, strojové dokonalosti i půvabu ručního provedení. Zařízení bytu je navrženo již v projektu stavby tak, aby většina úložných a obslužných funkcí byla vestavěná nebo jinak přímo daná konstrukcí bytu. Vestavné skříně jsou schované pod dřevěnými obklady chodeb, interiérové dveře jsou obložkové usazené v líci s obklady a jsou vysoké až do stropu, kuchyňské skříňky stejně jako knihovny jsou vestavěné do nik. Vestavěný nábytek a dveře vyrobili truhláři z firmy TITA. Ostrůvková kuchyň vznikla z vyřazených skříněk z showroomu kuchyňského studia DKKI. Sanitární vybavení koupelen je ze studia Elmat – super.

Svůdná exotika

Bydlení pod střechou má samo o sobě nádech romantiky, přesto může vypadat docela moderně. V tomto případě vsadil architekt ještě na „exotiku“. Ojedinělou poklidnou i příjemně tajemnou východní atmosféru dodávají bytu stylové doplňky, nábytek z masivního teaku, látkové tapety a celkové přírodní barevné ladění celého interiéru. Nic tu nepřebírá dominantu, vládne zde dokonalá a vyvážená symbióza, v níž architekt pracoval s exotickými kusy jako s vzácným kořením. Pro Tomáše Klance, který rád cestuje, se stala Asie srdeční záležitostí. Z Indonésie si sám dovezl řadu ručně vyrobeného nábytku podle jeho návrhů, který vnesl dynamiku také do dalších jeho realizací. Nepřehlédnutelný je rovněž ručně vyrobený dekorativní textil – patchwork z Indie. V koupelně dělá společnost high – tech sanitě masivní dřevo, zlatavá perleť a nádherná ručně dělaná mozaika z přírodního kamene z Jávy.

Pro časopis BYDLENÍ zaznamenala a napsala: Eva Vacková