Jak byste definoval nízkoenergetickou stavbu a co jsou hlavní kritéria při hodnocení energetické náročnosti?


Nízkoenergetický rodinný dům je běžná stavba, jejíž souhrnná energetická bilance vyjádřená v průkazu energetické náročnosti budovy (dále jen PENB) pohybuje v rozmezí 15 - 50 kWh/m² za rok. Na hodnotící barevné škále, kterou známe například z ledniček, myček apod. bychom k ní přiřadily třídu energetické náročnosti „A“. Pod tímto rozmezím jsou pasivní domy < 15 kWh/m² za rok s třídou energetické náročnosti „A+“. Nad tímto rozmezím 50 - 100 kWh/m² za rok jsou běžné stavby s třídou energetické náročnosti „B“. Maximální přípustná hodnota energetické náročnosti se dnes orientačně uvádí < 150 kWh/m² za rok a odpovídá jí energetická třída „C“. Rodinné domy s vyšší energetickou náročností by se dnes navrhovat a stavět neměly.

PENB v sobě zahrnuje posouzení těchto parametrů:

  • Tepelné ztráty domu jsou vzešlé z výpočtu prostupnosti tepla konstrukcemi základů, stěn a střechy a tepelně technickými parametry oken a dveří uváděné jako U nebo K. Celkové tepelné ztráty domu zohledněné k ploše obálky budovy se souhrnně vyjadřují jako Q a uvádí se v kW. Dříve sloužilo toto kritérium k navržení velikosti zdroje vytápění. Dnes je však již k posouzení celkové energetické bilance tento údaj nedostatečný a je jenom jedním z mnoha dalších parametrů, které se posuzují.

  • Orientace domu ke světovým stranám, ze které vyplívá bilance tepelných zisků z ohřívání domu sluncem prostupem tepla přes okna, popřípadě ochlazování na zastíněných stranách.

  • Tvar objektu, který je vyjádřený poměrem mezi plochou obálky domu a vnitřním vyhřívaným objemem. Čím je tento poměr menší a dům je tvarově kompaktnější, tím vychází toto kritérium lépe.

  • Efektivita zdroje vytápění, která je ve výpočtu po tepelně technických parametrech domu druhá nejdůležitější. Je natolik důležitá, že bez použití sofistikovaného zdroje vytápění, jehož účinnost se pohybuje kolem 95% a více, se nízkoenergetických parametrů domu docílí jen stěží.

  • Způsob větrání, který hraje svoji úlohu především při snaze dosáhnout dolní hranice nízkoenergetických parametrů domu. Pasivní dům se bez řízeného větrání s rekuperací neobejde.

  • Zohledňují se tepelné zisky z provozu elektrických spotřebičů a teplotní zisky způsobené přítomností člověka.

  • Nakonec se posuzuje i případná přidaná hodnota energie ze samostatných zdrojů elektřiny nebo tepla při použití solárních panelů, větrníků, akumulačních zásobníků apod.

  • Dá se docílit nízkoenergetických parametrů i při rekonstrukci starších domů? Je tato investice účelná?


    Všechny rodinné domy postavené do začátku 90 - tých let minulého století se pohybují v energetické náročnosti hluboko pod současnými požadavky. Prvorepublikové rodinné domy a vily vycházejí > 250 kWh/m2 za rok s třídou energetické náročnosti „F“ - velmi nehospodárné. Rodinné domy postavené svépomocí za minulého režimu vycházejí zpravidla trochu lépe v rozmezí 150 - 250 kWh/m2 za rok s třídou energetické náročnosti „D - E“ (nevyhovující – nehospodárné).

    Abychom docílili výrazného snížení energetické náročnosti z více než 250 nebo u mladších domů z cca 200 kWh/m2 za rok na požadovaných maximálních 50 kWh/m2 za rok, nevystačíme si jenom s výměnou oken. Musí dojít k celkové rekonstrukci domu včetně zateplení nejenom fasády, ale i základů a střechy, musí být vyřešeny všechny tepelné mosty konstrukcí. Musí se v domě začít vyrábět teplo sofistikovaným zdrojem vytápění s účinností 95% a více a doporučuji u starých domů kvůli zachování přirozeného klimatu uvnitř domu dům opatřit řízeným větráním s rekuperací.

    Rekonstruovat dům je rozhodně chvályhodné a je to trochu opomíjená alternativa k výstavbě domu na zelené louce. Velká přidaná hodnota rekonstrukce je především v tom, že získáte nemovitost uprostřed stabilizovaného území obce. Už vám nikdo nepostaví nějaké podnikatelské baroko na sousedním pozemku, máte jistotu, že výhled na věž kostela už bude pořád stejný, starší domy jsou obklopené vzrostlou zelení. Na druhou stranu musím každého investora před rozhodnutím zodpovědně rekonstruovat starý dům upozornit, že provedeme-li všechny stavební úpravy vedoucí ke snížení energetické náročnosti na nízkoenergetickou úroveň a provedeme-li současně celkovou rekonstrukci domu i co se týče vnitřního vybavení, dispozice a vnějšího vzhledu, tak se náklady na rekonstrukci dost přibližují nákladům na výstavbu stejně velkého nového domu. Je na klientovy, aby si zvážil, jestli je pro něj výhodnější stavět nový dům na místě zbouraného starého, nebo rekonstruovat dům starý. Dle mého jedinou racionální motivací k zachování starého domu a jeho rekonstrukci je to, že se buďto jedná o nějakou hodnotnou architekturu, například funkcionalistickou nebo secesní vilu, nebo mám k domu nějaký osobní vztah, například že jsem v něm prožil dětství, nebo že v něm bydlela moje babička.

    Jaké způsoby vytápění a ohřevu TUV doporučujete pro nízkoenergetické stavby?


    Nejenom pro nízkoenergetické stavby, ale i pro stavby rodinných domů obecně doporučuji tepelné čerpadla, které mají účinnost vyšší než 100%, kondenzační plynové kotle s účinností vyšší než 95%. Nebo automatické kotle na dřevo, které sice nemají požadovanou účinnost, zase ale dřevo je vždy jako topné medium nejlevnější. Doporučuji zdroj tepla kombinovat například s krbem s výměníkem, nebo se solárními panely na předehřev vody. Praktické je také systém výroby tepla a teplé vody doplnit o akumulační nádrž, která dokáže přebytky tepla získané například solárními panely během dne, nebo krbem při večerním zatopení u televize ukládat na pozdější využití při mytí, nebo vytápění domu po zbytek dne. Ideální způsob jak teplo po domě rozvést jak co se týče účinnosti, tak osobní pohody je podlahové vytápění. Doporučuji také doplnit celý dům řízeným větráním s rekuperací, které zajistí to, že nemusím draze vyrobené teplo při větrání okny pouštět v zimě pánubohu do oken. Navíc když dům stojí v městské zástavbě, nebo například v domě bydlí alergici, je vhodné využít rekuperaci i jako filtr pro znečištění venkovního ovzduší například při inverzi a vytvořit si uvnitř domu nezávadné prostředí.

    Jaké jsou náklady na výstavbu nízkoenergetického domu?


    Každý rozpočtář vám řekne, že náklady na výstavbu rodinného domu vybaveného akceptovatelným standardem se pohybují v cenové relaci 8 tis. Kč / m3 obestavěného prostoru, což je zhruba 25 – 30 tis. Kč / m2 užitné plochy. To jestli je dům nízkoenergetický nebo ne s cenou za dům jako takový, až moc nic nedělá. Co ale je u nízkoenergetického domu dražší, je zdroj vytápění. Náklady navíc se však vrátí v provozních nákladech na vytápění zhruba během 7 – 10 let. Navíc se na pasivní domy nebo na zateplení starých domů můžou čerpat dotace.

    Když sečtu všechny prostory, které bych v domě chtěl mít a kvůli kterým si rodinný dům vůbec má smysl stavět a přiřadím k nim adekvátní konstrukce a obestavěný prostor, tak cena smysluplného rodinného domu začíná na ceně cca 5 mil. Kč. Jestli vám někdo nabízí rodinný dům levněji, tak to buďto není rodinný dům ale jen chata, nebo vál prodejce prodává polotovar rodinného domu bez vybavení a kvalita provedení bude jistě pochybná.

    Jakou vidíte budoucnost nízkoenergetických staveb za 20 let?


    U nás v kanceláři ATELIER KLANC již dnes v podstatě jiné, než nízkoenergetické stavby nenavrhujeme. Evropské i regionální předpisy na výstavbu se budou do budoucna jen zpřísňovat. Dá se říct, že jiný než nízkoenergetický dům nebude mít za 20 let v podstatě žádnou cenu, protože ho nikdo nebude chtít koupit. Velkou budoucnost vidím v pasivních domech, které jsou všude v západním a severním zahraničí již naprostým standardem. Budoucnost nízkoenergetických a pasivních staveb je na další článek (smích).
    Pridat.eu

    naše domynaše interiéryo náskontaktCZ
    © 2002 - 2014:
    TOMÁŠ KLANC
       |    graphic design:
    LLEV
    |    web design:
    S-FACTORY