Family house "near brook"

Mišení stylů, materiálů a kultur dnes stimuluje všechny oblasti života, včetně architektury a designu. Vneslo nezaměnitelného ducha také do domu postaveného v malé obci na Praze - západ. Na jeho výjimečnosti mají svůj podíl dlouholetý vztah majitele k místu, velké osobní nasazení a výběr architekta s nekonvenčním pohledem na bydlení.

Stavět na vyhlédnutém pozemku manželé plánovali několik let, dnes se z oken v horních podlažích mohou dívat přes údolí na místa, kde vyrůstali a kde mají domy jejich rodiče. Základní dispoziční rozvrh novostavby rodinného domu do značné míry předurčila situace na mírně svažité parcele, vymezené na severní a na jižní straně klidnými komunikacemi a na západě potokem. Hlavní vstup do domu vede ze severní strany, v dolní části při jižní hranici pozemku je umístěno samostatné kryté garážové stání pro dva automobily, relaxační zahrada a bazén. Dům se skládá z hlavní dvoupodlažní zděné části s podkrovím, zastřešené sedlovou střechou, a dvou dřevěných přístaveb s pultovými střechami. Na severní straně je v dřevěné přístavbě hobby místnost. Na jižní straně do zahrady je přístavba dvoupodlažního obytného traktu s asymetricky prostřídanými terasami a skleněnými výlohami posuvných francouzských oken.

V návaznosti na sklon terénu je dispozice rozdělena středovou nosnou stěnou na dvě poloviny navzájem výškově posunuté o půl podlaží. Vstupní partie tak plynule navazuje na úroveň horní přístupové komunikace, zatímco jižní část přízemí (společný obytný prostor s kuchyní a jídelnou) se ocitá v jedné rovině s obytnou zastřešenou terasou a zahradou. V horních podlažích se nacházejí ložnice, dětské pokoje, příslušné sociální zázemí. V podkroví je prostorná pracovna a herna pro děti s pásovým oknem ve vikýři, ze kterého je impozantní výhled na panoráma kopcovité krajiny. Otevřené středové schodiště spojuje celý vnitřní prostor domu v jeden celek, obytný prostor se tak po vzoru prostorového plánu vil Adolfa Loose rozšiřuje do všech vnitřních úrovní, kde každá jednotlivá výška má příslušnou obytnou či technickou funkci. I přes nadstandardní půdorysné rozměry jednotlivých místností vytváří stylově pestrý interiér výrazně intimní charakter bydlení. Zařízení se skládá z vestavěných prvků (šatní skříně, schodiště, knihovna, kuchyňská linka atd.) a solitérů. Z velké části bylo vyrobeno na zakázku podle návrhů Tomáše Klance, některé kusy sem dorazily až z daleké Indonésie. Teakový nábytek s etnickými prvky, stejně jako patinovaná neobarokní jídelna komunikují s vybavením vestavných částí interiéru z minimalistických lakovaných MDF desek a dalších moderních materiálů, což dodává domácnosti nezaměnitelný punc individuality.

Bez improvizace není architektury

Zatímco někteří stavebníci budují své dílo podle typových projektů, v nichž je vše stanoveno předem od konstrukce až po umístění každé zásuvky a vypínače, tato stavba prošla pod vedením architekta vývojovým procesem s řadou změn. „Některé zlepšení při výstavbě objevíte až přímo na místě a některé možnosti vás napadnou až během realizace,“ vysvětluje architekt Tomáš Klanc. „Touto cestou například přibyly suterén a pracovna v podkroví, širokoúhlý výhled z půdního prostoru by totiž bylo škoda nevyužít. Také jsme zrcadlově přemístili terasu u obývacího pokoje, takže na ni není vidět od sousedů. V průběhu stavby jsme optimalizovali a upravovali některá konstrukční řešení z původního projektu pro stavební povolení. Společně s klienty nás bavilo vymýšlet zajímavé detaily, které udělají z domu unikát.“ Pro návrhy Tomáše Klance je typické výrazné tvarování přiznaných nosných konstrukcí na fasádě, které jsou navržené s ohledem na celkový výraz a siluetu domu. Architekt dále rád pracuje se sochařským sendvičovým vrstvením jednotlivých prvků fasády přes sebe, kde nosné sloupy, zábradlí, obklady, žaluzie a okna vytvářejí na fasádě v průběhu dne měnící se hru světel a stínů.

Z vlastní hlavy, vlastníma rukama

Proces stavby domu dospěl ke zdařilému výsledku díky velkému osobnímu nasazení otce majitele stavby, značnou část stavebních prací prováděl svépomocí. „Díky tomuto postupu, s najatými místními řemeslníky a pečlivým stavebním dozorem v osobě architekta, se nám podařilo dosáhnout dobré kvality provedení za přijatelnou cenou. S jedním generálním dodavatelem bychom takto velký dům v poměru kvality a ceny nikdy nepostavili. Úspornou svépomocnou organizací více dodavatelů zbyly prostředky na nadstandardní téměř luxusní vybavení domu povrchovými úpravami, podlahami, interiérem a zařizovacími předměty. Mohli jsme si nad rámec původního stavebního záměru dovolit realizovat půdní vestavbu, sklep a zahradní bazén. Nechat postavit dům stavební firmou je jistý standard a zpravidla nad jiným řešením lidé ani nepřemýšlí. Když ale vezmete do ruky kalkulačku, tak velmi rychle zjistíte, že když si vezmete na rok neplacené volno a budete se věnovat na plný úvazek věnovat výstavbě svého rodinného domu, ušetříte z 5 milionové investice minimálně 20% tj. 1 mil. Kč stavebních nákladů. Myslím, že je jen velmi málo zaměstnání, kde si vyděláte za rok víc a tudíž by se vám to nevyplatilo to takto udělat.“

Text: Jitka Pálková - čaopis Můj Dům